Historie

Občanské sdružení Čikatar Het (česky: Z bahna ven) bylo založeno v dubnu roku 2002. Přípravný výbor sdružení tvořili lidé s dlouholetou zkušeností s romskou komunitou v Praze na Smíchově, kde navázalo na aktivity dříve zaštítěné občanským sdružením R-MOSTY. S R-MOSTY jsme nadále v dané lokalitě úzce spolupracovali v různých oblastech (např.doučování, turistický kroužek, klub mladých matek, atd....) do roku 2004, kdy R-MOSTY opustily tuto lokalitu a přestěhovaly se na třetí pražský obvod.  V roce 2002 jsme také uzavřeli partnerství s romským skautským oddílem Jilo z Kladna. 

1996 listopad - Na konci roku zakládají studentky sociální práce na FFUK Petra Kutálková a Hana Horová turistický kroužek v prostorách Romského centra na Smíchově. Od září 1997 se tento kroužek mění na tzv. Klub dětí ulice s celotýdenním odpoledním provozem (Po - Pá 13:00 - 18:00).  To má za následek významné zvýšení celkového počtu dětí navštěvujících Centrum. V zimních měsících do prostor denně docházelo až 50 dětí.  Návštěvníci představovali celé spektrum. Přicházely malé děti kolem dvou let v doprovodu starších sourozenců, ale vyjímkou nebyli ani dvacetiletí kluci. 

1997 červenec - Po několika jednodenních výletech se v červenci koná první krátký tábor, jehož se zúčastnilo 8 dětí a 3 vedoucí. Tábor se uskutečnil u obce Chlum Svaté Máří, kde měla Hana Horová chalupu. Odehrával se v duchu pozvolného uvykání si na sebe mezi dětmi a vedoucími. Naštěstí byla délka prozřetelně stanovena pouze na několik dní, takže ani jenda strana nemohla utrpět "kulturní šok"... 

1997 září - Po úspěšném táboře se koná první víkendový výjezd, jehož se již zúčastnilo kolem 15-ti dětí a začíná tak tradice víkendových výjezdů, které se konají 2-3 x za dva měsíce. Většina výjezdů je do Válcového mlýna rodiny Bořkovců a jen občas na jiná místa, kde se nám podaří zajistit zdarma ubytování.  Postupně se vztahy mezi  dětmi a námi prohlubují. Do konce roku 2004 bylo takto uspořádáno téměř pět desítek výjezdů. 
  
1998 červenec - Pod záštitou R-MOSTU se konal první velký čtrnáctidenní tábor v katastru obce Orlické Záhoří. Tábora se zúčastnilo 17 dětí a 10 vedoucích. Naprostou většinu dní nám soustavně pršelo, ale přesto byla nálada mezi dětmi i vedoucími velice dobrá. K tomu pravděpodobně přispěla skutečnost, že jsme měli velké teepee, do kterého jsme se všichni vešli a mohli hrát různé společenské hry. Šest dní poté, co jsme odjeli, naši louku i louky okolní zaplavila nevídaná povodeň a zbylé tábory musely být evakuovány pomocí vrtulníků. Přes špatné počasí se nám podařilo uskutečnit výlet po hřebenech orlických hor dlouhý přes 25 km, na který děti ještě mnoho let vzpomínaly.

1999 červenec - Po roce dochází k částečné obměně dětí, jelikož se mezi první generací začalo objevovat experimentování s drogami a s tím spojené kriminální chování. Přesto se zúčastnilo tábora 20 dětí. Tábořiště jsme přestěhovali poblíž městu Tábor, do katastru obce Křída, kde nás postihlo mimořádně silné krupobití, které se naštěstí obešlo bez jediného zranění. Ledové kusy větší než tenisové míčky nám však potrhaly většinu stanů včetně jednoho teepee a zdemolovaly dva automobily.

2000 červenec - Tohoto tábora se opět zúčastnily i děti z první generace (tábory 97 a 98). Po zkušenostech s minulým táborem, kde nám stany potrhalo krupobití, jsme jej uspořádali na soukromé chalupě v Kozlech u České Lípy. Při výletech do České Lípy jsme se setkali s bezostyšným rasismem hostinských. Neobsloužili nás ani v jedné ze čtyř restaurací, které jsme unaveni po výletě navštívili. Nepomohla ani sofistikovanější argumentace. Nejsmutnější byl rezignovaný přístup samotných dětí.  Naopak hostinský v Kozlech byl velice vstřícný a na závěr tábora dokonce nechal děti platit našimi táborovými penězmi (ty jsme mu samozřejmě vyměnili za opravdové...).

2000 září - Poprvé jsme zorganizovali zájezd k moři pro úzkou skupinu dětí díky finanční náročnosti. Na každé dítě přispělo 50-ti procenty sdružení R.MOSTY.  Itálie měla u dětí a mládeže mimořádný úspěch, snad jen Benátky nevyvolaly patřičný obdiv. Všichni se ptali, proč jsou ty domy tak "hnusný" a že to tam prý vypadá hůř než na Smíchově... Zkrátka asi romantiku omšelých domů z pohledu vlastní reality Romové nemohou příliš ocenit... 

2001 leden -   Po dvou a půl letech opět navštěvujeme vzdálené Orlické hory, tentokrát chalupu v Říčkách, která patří Vaškovi Trojanovi. Chalupu od našeho bývalého tábořiště odděluje hlavní hřeben hor, protkaný pevnostním komplexem.  Zde se poprvé romské děti, které byly s námi,  postavily na lyže. Na běžkách jsme dokonce absolvovali několikakilometrový, celodenní výlet. Nakonec ale stejně naprostá většina dala přednost sáňkování a bobování před běžkami i sjezdovkami.  Jedině Šárka Demeterová (na fotografii vlevo) se přes dva dny plné padání dopracovala k obstojnému sjezdování..:-) 

2001 červenec -  Po dvou letech se opět vracíme s tábořištěm do blízkosti obce Opařany, přesněji do katastru malé obce Podboří. Louku nám pronajímá stejné zemědělské družstvo jako v roce 1999. Na krásném pozemku, navíc u malé přehrady, se zabydlujeme na další dva roky. Nespornou výhodou bylo koupání, které jsme měli opravdu u "nosu"...  Také získáváme poprvé velmi pozitivní zkušenosti s místní policií (PČR Milevsko), kterou na nás, zčásti naší vinou, zavolala paní ze sousedství. Strážníci na naší  louku dorazili v momentě, kdy jsme byli všichni seřazeni na nástupu a vypadali jsme ohromně seriozně. Policisté nás uklidnili, že na stížnost oné paní nevyjíždějí poprvé a popřáli nám hezký večer... 

2002 červenec - Vzhledem ke skutečnosti, že se našich aktivit účastnila i první generace "dětí", rok od roku se průměrný věk účastníků táborů zvyšoval, a tak v roce 2002 jsme dosáhli dokonce průměrného věku 16 let., což při účasti i pětiletých dětí je poměrně vysoké číslo. Tábor se konal na osvědčeném místě jako předešlý rok, s lidmi ve vesnici jsme výcházeli bez problémů a stejně tak i s majitelem, respektive správcem pozemku. Jen skvělý vojenský stan jsme vyměnili za přístřešek vlastní konstrukce, což nás chvílemi, při většich deštích, trochu mrzelo.  Kristina Dienstbierová s Vaškem Trojanem postavili vynikající kuchyň. Sice by určitě neodpovídala normám EU, ale zato byla funkční a zároveň estetická... no posuďte sami!

2003 srpen - Po pěti velkých (2 týdny) červencových táborech jsme v roce 2003 uskutečnili pouze kratký, týdenní  tábor. Vzhledem ke skutečnosti, že naše stany vyplavila velká voda, nevěděli jsme, zda tábor vůbec bud, ale nakonec nám Honza Černý z ČvT poskytl zázemí na svém statku pod nádherným kopcem Raná. Se svojí ženou se nám stali výtečnými hostitely, a když se vedení kuchyně chopil Kalo, tou dobou kuchař v učení a udělal k obědu knedlíky se zabalenými čtverečky čokolády, tak jsme ani nevěřili, že jsme na táboře. Táboru se zúčastnilo 14 "dětí". Zde jsou již uvozovky na místě, neb věkový průměr dosáhl hodnoty 17,5 let. Tentokrát jsme mládež ukočírovali pouze ve čtyrech vedoucích a ani jsme nezavedli systém družinek. Zato jsme pořádali pořádné túry na okolní kopce Českého středohoří, ze kterých jsme měli výborný rozhled, až se nám některé věci pozdávaly zcela nepatrné. 

2004 léto - V  roce 2004 byla činnost sdružení utlumena. Realizovali jsme několik vícedenních výjezdů a potom spíše jednodenní výlety. V létě ani nebyl uspořádán opravdový tábor, pouze týdenní pobyt pro 9 dětí, opět pod kopcem Raná. Avšak díky unáhlenému výběru nových dětí si po několika málo dnech pro část z nich přijíždějí rodiče. Podobná situace se nám přihodila naposled v roce 1999. S dětmi, které s námi byly již několikráte, zůstáváme do konce. Tuto zkušenost jsme si uchovali jako ponaučení pro příště...

2005 září - Pro 4.Q. roku získáváme od Prahy 5 peníze na rozjezd terénní sociální práce zaměřené především na mladé matky závislé na drogách, popřípadě touto závislostí ohrožených. Mei klienty služby se vyskytuje celá řada dětí, se kterými jsme před devíti lety začínali pracovat. Tento projekt formálně končí na začátku roku 2006, ale některé aktivity zůstávají zachovány během příštích let na dobrovolné bázi.

2010 říjen - Po pěti letech, kdy byly aktivity sdružení Čikatar Het utlumeny, jak v Praze tak i v Kladně dochází k obnovení činností. Hlavním projektem, který je nyní pod záštitou sdružení realizován je vytvoření systému finanční podpory rodin školáků s cílem zvýšení vzdělanosti mezi chudými rodinami.